Ypérite z Molu Es

Původně jsem zvažovala, zda nezaložit zvláštní rubriku - obzvlášť těžké zločiny. Ale zatím to neudělám a budu optimisticky doufat, že se jednalo o prohřešek vyjímečný a zvláštní rubrika by se mi vůbec nevyplatila. Romantická procházka po dešti podél třeboňské Zlaté stoky. Psíci vesele skotačí a najednou se za stokou ozve "Jééé, ahoj". Od té doby, co mám Čsv nemám nadbytek kamarádů, co by se ke mě hlásili, natož radostně. Proto nadšeně odpovídám své kolegyni z práce a zároveň kamarádce Zuzce a jejímu psíkovi Novoskotskému retrívrovi Terině, který pobíhá po zahradě a spokojeně štěká na kolemjdoucí. Obdivuji krásnou zahradu u domku, ve kterém bydlí. Zahrada nemá v zadní části plot a je ohraničena Zlatou stokou, s  výhledem na louky. Kouzelný podvečer přerušilo charakteristické žbluňknutí - Yperitky speciální doskok do vody všemi 4 nohami najednou. Yperitka uviděla Terinu a chtěla ji, protože Yperitka chce všechny pejsky a taky si pro ně jde a Terinu chce už od štěňátka obzvlášť vytrvale a ani procvaknutý čumák ji nepřesvědčil, že Terina opravdu nemá ráda štěňátka - v případě malých otravných čévéček se jí ani příliš nedivím. Yperitka tedy plavala za Terinou. Leč nastal problém - příkrý břeh, po kterém se nevyškrábal ani vlkodlak. Yperitka chvilku plavala podél břehu a pak našla pozvolnější výstup - bohužel do sousední zahrady, která jak jsem se dozvěděla, nemá oplocenou ani přední stranu do ulice. A Yperitka místo za Terinou se vydala na průzkum. Zoufale jsem zařvala nevěříc v úspěch svého počínání, leč Yperitka přiskotačila. A začala provádět cosi jako perpetum mobile druhého řádu. Skočila do vody, plavala za Terinou, nedokázala se vyškrábat na břeh, vylezla do sousední zahrady, šla na průzkum, přišla na moje zavolání, skočila do vody, plavala za Terinou..a tak jí to bavilo asi tři kolečka. Že už ji to nebaví jsem poznala podle toho, že na zavolání nepřišla a pravděpodobně pokračovala v průzkumu. Až dosud je to běžná nezbednost, teď však nastává fáze zločinu hrdelního. Již jsem chtěla brodit přes stoku a jít chytat psa, ale Zuzka na druhé straně byla rychlejší, obětavě se prodrala jakousi dírou v plotě k sousedům a šla mi čévéčko odchytit. Nedalo jí to moc práce - Yperitka Zuzku zná a Yperitka má Zuzku ráda a jako slušně vychované čévéčko se s ní bouřlivě přivítala. Mělo to tu chybu, že Zuzka stála na okraji bahnitého břehu a náraz téměř 30 rozběhnutých kilogramů neměla šanci ustát. Vzápětí skončila sražená na zádech do bahna. Ale moje čévéčku z ní mělo opravdu radost a rozhodlo se jí dát najevo svou přízeň pár skoky na hlavu a veselými šťouchanci. Bystrý čtenář již jistě tuší, že Zuzka skončila ve stoce úplně celá i s batůžkem a svými blýskavými šusťáky (mimochodem netvářila se, že by byly až zas tak voděvzdorné jak asi být měly). Hrabala se z bahna a vody mumlajíc si něco o psích magorech. Korunu tomu nasadil můj doprovod majitel kříženky jenž pravil na adresu zmáchané Zuzky:"Rádi jsme tě viděli, tak mi zase jdeme." a vykročil pryč. Já musela s ním, neb Yperitku již akce omrzela a odběhla spokojeně dovádět s kříženkou. Teď jen čekáme, zda Zuzky mobil koupel rozdejchá a nebo se prvně pokusíme uplatnit pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou psem. Zuzce asi odkaz na tyhle stránky dávat zatim nebudu. Minimálně do doby než uschne. A pro jistotu jí napřed zavolám na mobil..